Bitva u Bunker Hillu

Bitva u Bunker Hillu
konflikt: Americká válka za nezávislost
Obraz ukazuje akční scénu, k níž došlo na úplném konci bitvy. Uprostřed leží do světlého oblečení oděný Joseph Warren a umírá v náručí svého spolubojovníka. Spěchá k nim britský major John Small a přibližují se další Britové. Jeden jejich voják se dokonce snaží Warrena píchnout bajonetem, čemuž Small a Warrena držící spolubojovník brání rukou. Dalším umírajícím je britský major John Pitcairn, kterého drží v náručí jeho syn a ještě jeden Brit. Na různých místech obrazu leží různá mrtvá těla, Američané jakoby zarputile ustupují a ohlížejí se na Brity. Detailně jsou vyobrazeni další prominentní účastníci v různých místech obrazu (Israel Putnam, Henry Clinton, William Howe a jiní). Obloha je pokrytá hustými mraky, prapory obou znepřátelených stran vlají nad scénou.
John Trumbull: Smrt generála Warrena v bitvě u Bunker Hillu (1786)

Trvání17. června 1775
MístoCharlestown, Massachusetts
Souřadnice
PříčinyAmerická válka za nezávislost
Výsledekbritské Pyrrhovo vítězství
Strany
vlajka 13 kolonií 13 britských kolonií Vlajka Království Velké Británie
Velitelé
vlajka 13 kolonií William Prescott
vlajka 13 kolonií Israel Putnam
vlajka 13 kolonií Joseph Warren
vlajka 13 kolonií John Stark
Vlajka Spojeného království William Howe
Vlajka Spojeného království Thomas Gage
Vlajka Spojeného království Sir Robert Pigot
Vlajka Spojeného království James Abercrombie
Vlajka Spojeného království Henry Clinton
Vlajka Britského královského námořnictva Samuel Graves
Vlajka Britského královského námořnictva John Pitcairn
Síla
2 400 amerických vojáků[1] 3 000 britských vojáků[2]
Ztráty
Celkem: 450 mužů
Zabitých: 115,
Zraněných: 305
Zajatých: 30[3]
Celkem: 1 054 mužů
Zabitých: 19 důstojníků a 207 vojáků
Zraněných: 62 důstojníků a 766 vojáků
[4]

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Bunker Hillu (anglicky Battle of Bunker Hill) se odehrála 17. června 1775 a byla jednou z prvních bitev americké revoluční války. Došlo k ní během obléhání britské koloniální armády umístěné v Bostonu americkou kontinentální armádou. Jméno získala po kopci Bunker Hill v dnešní čtvrti Charlestown, na levém (severním) břehu řeky Charles, severně od centra města BostonMassachusetts, kde se odehrávala její část. I když vrch byl původním cílem pro britské i americké jednotky, většina střetu proběhla na blízkém kopci zvaném Breed's Hill.[5][6]

Dne 13. června 1775 se vůdci kontinentálních sil obléhajících Brity okupovaný Boston dozvěděli, že Britové plánují vyslat vojáky, aby obsadili a opevnili kopce nad městem, což by jim umožnilo kontrolovat bostonský přístav. Zabránit tomu mělo 1 200 mužů kontinentální armády pod vedením plukovníka Williama Prescotta, kteří 16. června tajně obsadili kopce Bunker Hill a Breed's Hill. Během noci muži postavili na Breed's Hillu silnou redutu a dále menší opevněné linie napříč Charlestownským poloostrovem.[7]

Za svítání 17. června si Britové uvědomili činnost kontinentální armády na poloostrově a zahájili útočné operace. První dva útoky na americké pozice byly odraženy. Během nich Britové utrpěli významné ztráty, při třetím a posledním útoku Britové obsadili redutu, když Američanům došla munice. Ti pak ustoupili přes Bunker Hill do Cambridge a přenechali Britům kontrolu nad poloostrovem.[8]

Střet byl pro Brity taktickým, i když v zásadě Pyrrhovým vítězstvím, protože ztratili mnohem více mužů než Američané, včetně velkého množství důstojníků.[9][10] Bitva ukázala, že nezkušené milice dokáží obstát proti pravidelným britským jednotkám. Rovněž odradila Brity od jakýchkoli dalších frontálních útoků proti dobře chráněným a bráněným nepřátelským liniím. Amerických obětí bylo mnohem méně, i když mezi jejich ztráty patřil generál Joseph Warren a major Andrew McClary, poslední oběť bitvy.[11]

Bitva také přiměla Brity k pečlivějšímu plánování a opatrnějšímu manévrování v budoucích střetnutích, což bylo patrné v následných bojích v New Yorku a New Jersey. I když tato taktika americké armádě spíše pomáhala, než aby jí škodila, neboť jí dávala větší příležitost k ústupu, pokud hrozila zjevná porážka. Průběh bitvy v neposlední řadě přesvědčil Brity o potřebě najmout více vojáků. Do Ameriky tak dorazili Hesenští jako pomocné sbory k posílení Britů, aby dokázali čelit nové a silné kontinentální armádě.

  1. Chidsey 1966, s. 122 počítá, že opevňovacích prací se účastnilo 1 400 mužů. Frothingham 1851, s. 136 a 150 si není jistý, jak velké množství posil dorazilo ještě před začátkem bitvy, přesné číslo lze velmi obtížně určit.
  2. Chidsey 1966, s. 90 uvádí, že původní požadovaná síla byla 1 550 mužů, ale Howe ještě před bitvou obdržel posily. Frothingham 1851, s. 137 tvrdí, že počet Britů byl pravděpodobně vyšší než 3 000, přičemž ještě po začátku bitvy dorazily posily.
  3. Chidsey 1966, s. 104.
  4. Frothingham 1851, s. 191, 194.
  5. BORNEMAN, Walter R. American Spring: Lexington, Concord, and the Road to Revolution. New York, Boston, London: Little, Brown and Company, 2014. Dostupné online. ISBN 978-0-316-22102-3. S. 350. 
  6. Hubbard 2017, s. 85.
  7. Hubbard 2017, s. 85–87.
  8. Hubbard 2017, s. 87–95.
  9. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Clinton19 není určen žádný text
  10. Battle of Bunker Hill. In: Encyclopædia Britannica. [s.l.]: Encyclopædia Britannica, Inc., 8. prosince 2016. Dostupné online.
  11. Hubbard 2017, s. 94–95.

Developed by StudentB